Seznamte se s francouzským designérem Pierrem Charrié, který svou tvůrčí pozornost směřuje k předmětům každodenní potřeby a jejich smyslovým rozměrům. Pohrává si se zvukem, pohybem a dotekem a snaží se navrhnout ten nejoptimálnější objekt, jak z hlediska užívání, tak poetické estetiky. Je nutno říct, že od své diplomové práce, židle z březové překližky, až po své aktuální projekty pro galerii MICA urazil velký kus cesty. Na níž se ale často ohlíží dozadu, do pradávné historie.
Diplomová práce Pierra Charrié z roku 2006, se kterou mimo jiné zvítězil v mezinárodní soutěži Andreu World, je velmi obyčejná, ale chytrá. K výrobě židle Diplo stačilo vyřezat z březové překližky jednotlivé díly a pomocí křížových spojů je bez použití lepidla či šroubů poskládat dohromady. Další kousky byly výsostně praktické a… vtipné – digitální nástěnné hodiny se zápisníkem a kalendářem Memo nebo moje oblíbené Ratio Radio – hraje stanici, jejíž frekvence odpovídá váze předmětu, který na něj položíte. To všechno byl ale jen trénink na mnohem komplikovanější disciplíny, do nichž se Pierre záhy pustil. Po sérii intuitivních objektů/lamp reagujících třeba na čistotu vzduchu nebo na různé teplotní či světelné změny ve svém okolí navrhl v roce 2015 unikátní reproduktory s názvem Surfaces Sonores, tedy „zvukové povrchy“. Hrál si s kódy hudebních nástrojů, hledal archetyp domácího audia a vyvinul tyto nové zvukové objekty. Na první pohled pouhé prohnuté desky z javorové překližky přehrávají zvuk díky akustickému bzučáku připevněnému k jejich zadní části. V závislosti na formátu umožňují zesílení vysokých, středních nebo nízkých frekvencí, a protože každá deska „hraje part“ jiného nástroje, umožňuje tento audio systém dokonale simulovat autentický poslech akustického souboru, například smyčcového kvarteta. Před třemi lety, ještě jako žhavá novinka, byly Surfaces Sonores vystaveny v historických místnostech Muzea dekorativního umění v Paříži. Designér tu ve spolupráci s houslistkou Martou Páramo vytvořil zvukové instalace z různých historických období.
Důležitá pro tvorbu Pierra Charrié je jeho spolupráce s Galerií MICA. V roce 2015 tak vznikly Pénates, jakési domácí skulptury ukrývající v sobě objekty nebo světelné zdroje. Svůj název získaly po etruských bozích chránících domov. Na Maison & Objet 2016 vzbudil pozornost stůl Campane. Inspirace gongy, které udávají denní řád nebo vyzývají k meditaci v klášterech, ho přivedla k myšlence navrhnout tento stolek, u něhož si každý může vytvořit svůj vlastní rituál. Ve spolupráci s mistrem na výrobu umělého peří Julienem Vermeulenem vznikl difuzér vůní Nuto, který sestává z mramorového kuželu ukrývajícího motorek a brka na dlouhém uhlíkovém šlahounu. Navoněné peří se pohybuje v pravidelných intervalech – a kromě toho, že uklidňuje, rozprašuje do vzduchu vůni. Menší verze Nuta s názvem Alouette se dostala do produkce francouzské značky Moustache. pierrecharrie.com
